Ctenocephalus coronatus (Barrande, 1846) - velikost 19 mm (sag), buchavské souvrství, stupeň drum, Skryje

Ctenocephalus coronatus (Barrande, 1846) - velikost 19 mm (sag), buchavské souvrství, stupeň drum, Skryje
Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina Richter, 1932 †,  nadčeleď: Ptychoparioidea  Mathew, 1888 †, čeleď: Conocoryphidae Angelin, 1854 †, rod: Ctenocephalus Hawle & Corda, 1847 †, podrod: Ctenocephalus Hawle & Corda, 1847 †, druh: Ctenocephalus coronatus (Barrande, 1846) †.
 
    Ctenocephalus coronatus byl drobný, slepý, na povrchu jemně granulovaný, 2-3 cm velký trilobit. Krunýř má protáhle vejčitý tvar a je morfologicky ostře členěný. Hlavový štít je silně vyklenutý, opatřen zvláštní hranou, kopírující tvar cephalonu. Na volných lících jsou nápadné dlouhé lícní trny. Trup je složen z 15-ti trupových článků. Pygidium je malé, značně širší než delší, osa jen s jedním prstencem a po jednom žebru na postranních lalocích. Hypostom (spodní čelist) není znám v příznivém zachování, i když byl nalezen v mnoha exemplářích. Dle všeho se však nijak zvlášť neliší od hypostomu druhu Conocoryphe sulzeri. Tomuto zjištění by odpovídal i další charakteristický znak, který je typický pro některé primitivnější formy trilobitů (např. právě pro rod Conocoryphe), že hypostom nepřiléhal přímo k rostru. Zatímco u většiny tehdejších, zvláště ale mladších trilobitů hypostom k rostru dokonale přiléhal a kopíroval jeho tvar, u Ctenocephala byl oddělen (dle Šnajdra snad nějakou blánou) a nalézal se pod glabelou.
    Svého času se tento druh masově nalézal na lokalitě Dlouhá hora u Skryjí. Nalézt jeho úplné krunýře je však dnes již poměrně vzácností. Nalézá se v Eccaparadoxidových břidlicích skryjsko-týřovického kambria, zvláště ve vyšších polohách. Je vzdálenějším příbuzným trilobita Conocoryphe nebo např. Ptychoparia.
    Výskyt: Pod hruškou, určité části Karáskovy rokle, Pod trním, Luh, Skryje - Plazy, Dlouhá hora, Jince? - muzejní sběry, u kterých však scházejí bližší geografické specifikace. Ze světa známe tento druh z Francie (Montagne Noire), Německa (Frankenwald), Severní Ameriky (Newfoundland) a Anglie.
    Název trilobita Ctenocephalus pochází z řečtiny a dal by se interpretovat jako úzká hlava. To samozřejmě není pravda, spíše to odkazuje na výrazný a ostrý lem kolem cephalonu, který opticky hlavu zužuje. Budiž. Již na jiném místě naší webové prezentace jsem psal, že paleontologové, až na světlé výjimky, obecně neoplývají básnickým střevem. Často jsou názvy popisně věcné, občas jsou vtipné, málo kdy však poetické.
 
   Cephalon - 9x13 mm, Skryje - Luh.
 
    Určitá skupina vědců (Fortey & Hughes 1998) se domnívá, že  baňatý, vypoulený výběžek ve přední části tohoto trilobita mohl sloužit jako vak pro nošení vajíček potomků. Podobně, jako to mají dnes např. někteří pavouci nebo štíři. Je to však velmi diskutabilní a spekulativní, jelikož se žádný "vak" s vajíčky doposud nenašel. Podrobněji o tom zde v části POHLAVNÍ DIMORFIZMUS A ROZMNOŽOVÁNÍ.
 
   Pohled na glabelární lem a vakovitý útvar.
 

Velikost kamene cca 6 x 3,5 cm, Skryje - Dlouhá hora.
 
Vědecké názvy:
Ctenocephalus Hawle & Corda, 1847 †
Acrobeles ctenocephalus Thorne, 1925
Ctenocephalus coronatus (Barrande, 1846) †   
Ctenocephalus barrandii Hawle & Corda, 1847 = Ctenocephalus coronatus (Barrande, 1846) †
 
Vědecká synonyma:
Conocephalites coronatus Barrande, 1846
Conocoryphe coronatus (Barrande, 1846)
Ctenocephalus barrandii Hawle & Corda, 1847
 
zdroj: https://www.biolib.cz/