Paradoxides (A) sirokyi (Šnajdr, 1986) - výška cephalonu 50 mm, jinecké souvrství, stupeň drum, Rejkovice - Ve žlutých

Paradoxides (A) sirokyi (Šnajdr, 1986) - výška cephalonu 50 mm, jinecké souvrství, stupeň drum, Rejkovice - Ve žlutých
Řád: Redlichiida Richter, 1932 †, podřád: Redlichiina Richter, 1932 †, nadčeleď: Paradoxidoidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Paradoxididae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Paradoxides Brongniart, 1822 †, podrod: Acadoparadoxides Šnajdr, 1957 †, druh: Paradoxides sirokyi (Šnajdr, 1986) †.
 
    Trilobiti podrodu Acadoparodoxides, vyskytující se v českém kambriu (druhy Paradoxides (A.) sacheri, Paradoxides (A.) sirokyi), patřili k vůbec největším trilobitům, kteří obývali pravěká kambrická moře před stovkami milionů let. Nálezy celých jedinců jsou extrémně vzácné. Za ojedinělé nálezy jsou dokonce považovány i fragmenty - jednotlivé části těchto trilobitů.  Při určování druhu jsme vycházeli z několika poznatků. Za prvé se v těchto nejstarších trilobitových vrstvách spodního středního kambria nenalézají jiní velcí paradoxidní trilobiti. Převážně právě poddruh Acadoparadoxides, za druhé pro to, že je Acadoparadoxides opravdu velký druh trilobita. Jen nalezená glabela má na výšku 5 cm, což je zcela průměrná délka většiny prvohorních trilobitů. Není tedy možné v těchto vrstvách nalézt mladší paradoxidy, jež byli sice velcí, ale které známe např. z Jinec, Vystrkova či Felbabky (Paradoxides gracilis, Hydrocephalus minor). V poslední době se pomalu upouští od pojmenování trilobita archaickým názvem Acadoparadoxides a vědci se stále častěji přiklánějí k pojmenování obecnějšímu, rodovému, tedy Paradoxides.
 
    Velké procento těchto trilobitů pochází z Marockých kambrických vrstev okolí Alnifu. Z naprosto drtivé části, jde však o více, či méně zdařilá falza. Maročtí Acadoparadoxidé jsou příznivěji zachováni než nálezy z ČR a dosahovali opravdu velkých rozměrů. Například Paradoxides  (A.) briareus dosahoval velikosti až 450 mm. Svou velikostí jej předčí jen málo druhů trilobitů (Terataspis grandis z okolí New Yorku v USA /devon/ - 600 mm, Uralichas hispanicus - 660 mm, Isotelus rex z Hudsonova zálivu v Kanadě - 720 mm. O nálezu obřího Isotela se blíže zmiňujeme v záložce na úvodní stránce Trilobitomorpha - trojlaločnatci). 
 

Acadoparadoxides sirokyi Šnajdr, 1986 - velikost 43 mm, Rejkovice - Ve žlutých.
 

Acadoparadoxides sirokyi Šnajdr, 1986 - velikost 28 mm, Rejkovice - Ve žlutých, 2018.
 

Acadoparadoxides sirokyi Šnajdr, 1986 - pygidium, velikost 33 mm, Rejkovice - Ve žlutých, 2018.
 
    Otázkou ještě zůstává jedna nedořešená záležitost kolem určování marockých paradoxidů. Dle našeho názoru je marocká taxonomie nepřesná, zavádějící, zjednodušující a mnohdy zkreslující. Jedním z hlavních klíčů k rodovému a druhovému určování patří platný počet trupových segmentů jednotlivých druhů. Vycházíme přitom z taxonomie českých paradoxidních trilobitů, kde je systematika těchto trilobitů nejpropracovanější a měla by být globálně platná. Jde o to, že jednotlivé druhy těchto trilobitů mají v dospělé, meraspidní fázi různý počet trupových segmentů, tedy nezávisle na ontogenezi. Paradoxides gracilis - 20 seg., Paradoxides (Rejkocephalus) rotundatus, lyeli - 19 seg., Hydrocephalus (carens, minor) - 18 seg., Paradoxides (Acadoparadoxides) - 17 seg. a Eccaparadoxides - 16 seg. Maročtí paradoxidové však mají téměř výhradně 17 segmentů a mnohdy je jedno, zda jde, dle původního marockého určení o druh Paradoxides, Acadoparadoxides či jiný druh. Otázkou tedy je, proč tomu tak je. Domníváme se, že v marockém kambriu je Paradoxides sp. daleko méně zastoupen než pro Maroko typický a běžný druh Acadoparadoxides sp. (u nás je to naopoak - Acadoparadoxides patří k vzácnějším a ojedinělejším nálezům). Vzhledem k tomu, že známější Paradoxides sp. je však pro veřejnost atraktivnější, jsou názvy často zaměňovány, pro navýšení obchodní ceny fosílie. V naprosté většině však jde o druh Paradoxides (Acadoparadoxides) sp. a jeho nejrůznější, doposud špatně nebo vůbec nezmapované druhové variace.  
    Trilobit podrodu Acadoparadoxides, který se nalézá spolu s velmi podobným trilobitem podrodu Eccaparadoxides, je na rozdíl od ekaparadoxida roreznatelný především baňatým, až kulatým tvarem trupu, mohutnějšími očními lištami a více plochými lícními trny. V neposlední řadě dorůstal Acadoparadoxides podstatně větších rozměrů.
 
 
Podřízené taxony čeledi Paradoxidae Hawle & Corda, 1847 †:
rod Acadoparadoxides Šnajdr, 1957 † 
- druh Acadoparadoxides sacheri (Barrande, 1852) † - u nás se vyskytuje v lokalitách jineckého kambria, loc. Felbabka-Ostrý vrch, Jince-Vinice
-  druh Acadoparadoxides sirokyi Šnajdr, 1986 † - u nás se vyskytuje v lokalitách jineckého kambria, loc. Velcí - Vystrkov, Jince-Vinice, Rejkovice /potůček, Ve žlutých/ a lokalitách skryjsko - týřovického kambria, loc. Dlouhá hora, Dubinky
- druh Acadoparadoxides briareus (Geyer, 1993) †
- druh Acadoparadoxides oelandicus Sjögren, 1872 † 
rod Anabaraceps Repina, 1972 † 
rod Anabaraspis Lermontova, 1951 † 
rod Bajanaspis Ivshin, 1979 † 
rod Baltoparadoxides Šnajdr, 1986 † 
rod Eccaparadoxides Šnajdr, 1957 † 
rod Hydrocephalus Barrande, 1846 †
rod Paradoxides Brongniart, 1822 †
rod Phanoptes Hawle & Corda, 1847 †
rod Plutonides Hicks, 1895 † = Mawddachites 
rod Primoriella Repina, 1973 †
rod Rejkocephalus Kordule, 1990 †
rod Schagonaria Poletaeva in Egorova et al., 1955 †
rod Schoriina Fedyanina in Chernysheva, 1971 †
 
zdroj: https://www.biolib.cz/