Hydrocephalus minor (Boeck, 1827) - velikost 48 mm (sag), jinecké souvrství, stupeň drum, Jince

Hydrocephalus minor (Boeck, 1827) - velikost 48 mm (sag), jinecké souvrství, stupeň drum, Jince
Řád: Redlichiida Richter, 1932 †, podřád: Redlichiina Richter, 1932 †, nadčeleď: Paradoxidoidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Paradoxididae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Paradoxides Brongniart, 1822 †, podrod: Hydrocephalus Barrande, 1846 †, druh: Hydrocephalus minor (Boeck, 1827) †.
 
 
    Ačkoliv jsou nejprve všichni čeští redlichiidní trilobiti popsáni jako druh Paradoxides xxx, tak už v polovině 19. století je věda začíná rozlišovat a členit podle druhu/podrodu. Např. Acadoparadoxides sacheri, Eccaparadoxides pusillus, Luhops epexctans, Paradoxides gracilis, Rejkocephalus rotundatus a Hydrocephalus minor (carens).  Poslední jmenovaný má oproti ostaním druhům viditelně vypouklou glabelu a v dospělosti oválnější schránku trupu. Hydrocephalus měl podle všeho dobrý zrak, předpokládá se, že byl do jisté míry predátorem kambrického moře, díky nálezům hypostomu (spodní čelisti) trilobita, který byl velmi mohutný. V mladém, vývojovém, stadiu je velmi těžko rozpoznatelný od jiných druhů například od Paradoxides nebo Rejkocephalus. Vše komplikuje ještě skutečnost, že se všichni nalézají v podobných vrstvách. Je ale pravda, že poddruh Rejkocephalus je typickým svým výskytem v zónách trilobita Ellipsocephalus. Barrandovi skalníci tohoto trilobita nazývali široký špičák z Jince.
 
   28 mm, Jince, 2010
 
    Trilobiti rodu Hydrocephalus minor jsou typickými zástupci našich nejsatrších trilobitů, jejichž naleziště jsou v okolí Jinců. Ačkoli tento druh trilobita dostal latinské jméno minor - tedy malý, jedná se bezesporu o našeho největšího kambrického trilobita, který může dosahovat velikosti až 30 cm.
 
   17 mm, Na Řešátku, 2018.
 
   

    Jince, 2009 - v Jincích na Vinici jsme nikdy nekopali. Možná je to "chyba", protože od naší první návštěvy v roce 2006 se Vinice velmi proměnila. Jinečtí kvůli nájezdům obchodníků se zkamenělinami dokonce odstranili kovový most přes říčku Litavku. Dnes jsou Vinice snad i částečně oplocené. Přes to všechno stále na ebay a dokonce na českém aukru nalezneme skvělé kusy, nepochybně z Vinice. Kámen s drobnými hydrocephaly (na fotu výše) jsme našli na okraji obrovského výkopu, vlastně v suti. Díky jemnému povlaku limonitu byli nepřehlédnutelní. Ten co je tam nechal odložené ale prahnul po evidentně něčem větším, co jde zpeněžit.
 
    Toto jméno dostal zřejmě v porovnání s jeho příbuzným druhem Hydrocephlaus carens, který se nachází ve Skryjských břidlicích buchavského souvrství a také dosahuje obří velikosti až 30 cm. Ačkoli oba druhy těchto trilobitů mohou být značně velké, jinecký Hydrophalus minor se častěji nachází v menších velikostech o rozměru několika jednotek centimentrů a nebo se nacházejí jeho vývojová stádia, kde jedinci mají velikost kolem 1 cm (viz. fotografie níže). Odtud zřejmě vzniklo i jeho pojmenování "malý hydrocefalus". Samotné rodové jméno Hydrocephalus ("oteklá hlava") je odvozeno od tvaru glabely, která je nápadně vystouplá. Tím se liší od podobných trilobitů rodu Paradoxides, kteří mají hlavu spíše zploštělou.
 
    
Tři více či méně kompletní jedinci střední velikosti trilobita Hydrocephalus minor (Boeck, 1827) †. Většinou se na nich podepsala navětralá hornina břidlice. Trilobit č. 1 - 40 mm, č. 2 - 35 mm, č. 3 - 40 mm, Felbabka.
 
Mladý jedinec, přesto již dospělého věku (holaspidní stadium) trilobita Hydrocephalus minor - velikost 10 mm, Jince.
 

Rozplavené mládě Hydrocephalus minor se zachovalými pleurálními trny. Měřitelná velikost 13 mm - Felbabka.
 

    Vlevo na fotografii pozitivní otisk (větší, kompletnější jedinec) a negativní otisk (menší, méně zachovalý jedinec), na fotografii vpravo samozřejmě naopak. Velikost většího trilobita 13 mm. V případě lépe zachovalého většího trilobita je na druhé pleuře za cefalonem patrný velmi dlouhý pleurální osten, což dokládá i fotografie trilobita stejného druhu výše. Ten se ve velmi ranném dospělém stadiu (holaspidní stadium) vyskytoval téměř u všech trilobitů čeleďi Paradoxididae Hawle & Corda, 1847 †, tedy nejen u Hydrocephalus, ale i u druhu Pradoxides nebo Rejkocephalus. Čím více však tito trilobiti dospívali, tak o onen trn přicházeli. Možné důvody, proč k tomu docházelo jsou čistě na úrovni předpokladů a spekulací. Felbabka, 2015.
 
Vědecká synonyma:
Hydrocephalus minor petrin (Šnajdr, 1987)