SKRYJSKO - TÝŘOVICKÉ KAMBRIUM

    Okolí Týřovic je klasickou oblastí s fosilními nálezy nejstarší mořské fauny  u nás.   Údolí Karáskovského potoka poskytuje dodnes jeden s nejkrásnějších profilů, několikrát zmíněný v geologických průvodcích a leží zde i některé klasické lokality of Barrandových dob. Nejstarší horniny středního kambria vystupují na několika místech severně od Skryjí.
Z Týřovic  projdeme po silnici na Rakovník a asi po 650 m odbočíme vlevo k menšímu lesíku vybíhajícímu do polí a luk. V lese  je řada jam a haldiček po těžbě. Jsme na návrší „Na kamenných hůrkách“. Do dnes jsou zde patrné jámy po těžbě pískovců a slepenců pro stavební účely. Nejlepší odkryvy jsou zejména při horní hraně svahu nad potokem. Stejné horniny tvoří protější vrch Mileč, na kterém paleontologické lokality zanikly s těžbou pískovců. Vrch však dal slepencům a pískovcům stratigrafický název.
V lůmcích „Na kamenných hůrkách“ vystupují milečské slepence a pískovce (49°58´41,4´´N; 13°46´20,5´´E). Jsou transgresívním členem z počátku středního kambria. Štěrky a písky se ukládaly v mělkém moři nedaleko břehu na původně členitém reliéfu z hornin prekambrického stáří. Valounový materiál je monotónní, kromě valounů světlého křemene jsou běžné tmavé valounky prekambrických buližníků. Poměrně dokonalé zaoblení valounů dokládá aktivní abrazní a třídící činnost vln a proudů, některé polohy jsou tvořeny velikostně vytříděnými valouny, místy je patrné šikmé zvrstvení.  Vrstvy zde dosahují asi 10 m mocnosti. Fauna je v milečských slepencích a pískovcích poměrně vzácná a vyskytuje se ve vyšších polohách vrstev. Převládají nevalně zachovalé misky orthidního ramenonožce Pompeckium kuthani,  mnohem vzácnější jsou ramenonožci Jamesella perpasta a Jamesella quadrata. Z trilobitů je nejčastější hlavové štíty menšího druhu Ellipsocephalus vetustus, podstatně vzácnější jsou i jiné druhy (Perneraspis conifrons, Ptychoparioides torifrons a blíže neurčení paradoxidní trilobiti). Vzácnou složkou fauny jsou helcionellidní měkkýši s kápovitými ulitami (Helcionella, Latouchella).
Zachování fauny není valné, misky a krunýře jsou úlomkovité a často i různě deformované. Fosilie jsou nejstarší mořskou  faunou ve skryjské oblasti, zřetelně odlišnou od fauny mladších skryjských břidlic. Proto u ní bylo kdysi předpokládáno spodnokambrické stáří. Zbytky paradoxidních trilobitů však jednoznačně ukazují na spodní část středního kambria.
Fosilie zde byly nacházeny v době těžby stavebního kamene. Jejich popisy proslul R. Růžička (1939) v době mezi dvěma světovými válkami. Dnes fosilie můžeme porůznu, spíše však jen vzácně nalézt v jemnějších pískovcích v suti a v malých jámách při vrcholu pahorku. Je možno je považovat za nejstarší mořské fosilie na našem území. Nejspíše nalezneme misky ramenonožců kontrastující rezavou barvou s barvou pískovců.
Z návrší se vydáme po hraně svahu lesem a po překonání mělké strže nás cesta přivede k mělkým jámám vysoko ve svahu,  pod kterými jsou nápadné osypy hrubé suti. Jsem na lokalitě „Pod trním“ (49°58´29,9´´N; 13°46´41,0´´E).
Tato lokalita,  neznámá J. Barrandovi je poprvé zmiňovaná J. F. Pompeckým v roce 1895. V zalesněném svahu nad  levým břehem Karáskovského potoka  vystupuje ve spodní části skryjských břidlic  asi půl metru mocná poloha drobových pískovců. Její průběh ve svahu je dobře patrný z řady jam a příkopů. Pískovec poskytl unikátní nálezy trilobitů. Kromě převládajícího druhu velkého druhu Germaropyge germari  je zde vzácnější druh Ptychoparia striata, nehojní jsou ostnokožci Lichenoides priscus a Stromatocystites pentangularis, hojné jsou úlomky paradoxidních trilobitů a vzácněji i misky orthidních ramenonožců. Udávané jsou i nálezy medúzovců.
Pozoruhodné je zachování trilobitů. Běžně  jsou nalézáni celí jedinci, bohužel vlivem zrnitosti pískovce nepříliš příznivě zachovaní,  bez jemných detailů krunýře. Nalezeni byli spíše ve spodních partiích pískovcové polohy, někdy i ve skupinách několika jedinců. Jejich hromadný výskyt  a úplnost je vysvětlována rychlým pohřbením pod mocnou vrstvou písku. Živí trilobiti byli sneseni spolu s pískem do hlubších partií pánve a vzápětí překryti mocným nánosem písku, který neumožnil jejich vyhrabání. Trilobiti zahynuli na tomto místě, nejedná se tedy o exuvie nebo naplavené části krunýřů.  U některých jedinců byly dokonce nalezeny i úpony nožiček na vnitřní straně krunýře.
Lokalita zasluhuje přísnou ochranu, i když zvětralé části pískovcové lavice jsou dnes nenávratně odtěženy. V literatuře je mnohokrát zmiňována, i proto, že je jednou z mála lokalit, kde byl hojně nalézán  druh Germaropyge germari.
Od jam se vydáme po lesní cestě na dno údolí, projdeme chatovou osadou u ústí rokle a po polní cestě vyjdeme na státní silnici u mostu. Řeku prozatím nepřejdeme a vydáme se po silnici směrem k Týřovicím. Silnice nás po asi půl kilometru přivede k nevysokým silničním zářezům budovaným jemnými šedavými břidlice. Jsme na lokalitě „Pod hruškou“ (49°58´13,4´´N; 13°46´47,3´´E). Je to jedna z klasických lokalit J. Barranda. Lokalita nese jméno podle staré hrušně rostoucí ještě v polovině 80. let minulého století. Ve skalkách u silnice i výše ve svahu a mělké roklince západněji vystupují svrchní polohy skryjských břidlic. Jejich mimořádně jemné zrno umožnilo zachování i velmi drobných detailů fosilií. Toto bylo známo již sběratelům od 40. let 19. století. V břidlicích byla objevena hojná fauna vývojových stadií trilobitů, především druhu Sao hirsuta. Jsou odtud známa larvální stadia od protaspidního (larva bez trupových článků) přes meraspidní ((larva s neúplným počtem článků) až k holaspidním stadiím. Kromě významného druhu Sao hirsuta je zde hojný druh Agraulos ceticephalus, méně časté jsou druhy Eccaparadoxides rohanovicus a Solenopleurina tyrovicensis. Všechny tyto druhy jsou výskytem omezeny na vyšší část skryjských břidlic a osídlovaly spíše hlubší mořské prostředí. Vzácně zde byl nalezen  Luhops expectans. Kromě trilobitů polymeridních jsou zde hojní i trilobiti agnostidní s Pleuroctenium granulatum, Condylogyge rex, Peronopsis cuneifera,Phalacroma bibullatum a Phalagnostus nudus. Velmi bohatá asociace agnostidních trilobitů  byla nalezena o něco výše podél silnice, na dnes již na zaniklé lokalitě. Kromě trilobitů je v břidlicích hojný  karpoid  Trochocystites bohemicus. Jeho volné destičky mají typický polygonální vzhled, zatímco nálezy celých ték jsou velmi vzácné.
Po silnici se vrátíme zpět na most, přejdeme Berounku a za mostem se vydáme do prudkého svahu pokrytého sutí skryjských břidlic. Pod svahem je jeden z informačních panelů naučné stezky.
Jsme na asi nejznámějším nalezišti trilobitů u Skryjí, podle osady dole u řeky označované jako Luh (49°58´9,1´´N; 13°46´20,8´´E). Vystupují zde střední a vyšší polohy skryjských břidlic v četných malých výchozech a v množství drobných jam a lůmků po činnosti sběratelů. Nápadné jsou dlouhé suťové osypy na svazích, dosahující až k silnici u mostu.  Vystupují zde pevné, deskovitě odlučné břidlice s velmi hojnými fosiliemi. Nejhojnější je velký paradoxidní trilobit Hydrocephalus carens. Z tohoto druhu jsou časté pleury, části cephalonů, volné líce, rostrální desky a hypostomy. Vzácností nejsou ani celí jedinci až 20-25  cm dlouzí. Kromě tohoto druhu je zde možno nalézt i další typické menší druhy trilobitů, jakými jsou  Sao hirsuta, Parabailiella granulata, Agraulos ceticephalus a z agnostidů druh Phalagnostus nudus. Opět velmi vzácný je Luhops expectans, nazvaný podle tohoto naleziště. Hojné nálezy trilobitů a jejich částí umožnily studium anomálních jevů na krunýřích, např. srostlých žeber, nepravidelností ve stavbě hlavových či pygidiálních štítů, různé naduřeniny na povrchu krunýřů apod. Tyto jevy, dobře ukazující na životní projevy trilobitů byly z tohoto i jiných nalezišť shrnuty v souborné práci Šnajdrem (1978). Kromě trilobitů je jiná fauna nehojná. Vzácné jsou drobné kuželovité schránky akrotretidního ramenonožce Luhotreta pompeckji a vzácně i orthidního ramenonožce Bohemiella romingeri. Hyoliti a další fauna je vzácná. Ze spodní části svahu pochází nálezy problematického druhu (pravděpodobně sabellitidního kroužkovce) Volborthella tenuis bohemica a ve střední části svahu byl nalezen vzácný eokrinod ze skryjsko-týřovické oblasti, drobný druh Luhocrinus monicae.
Vyšplháme se na horní hranu svahu a  po polní cestě se vydáme ke kostelu ve Skryjích. Překvapivě rovná plocha polí okolo cesty je  pleistocénní říční terasou, jak o tom svědčí četné oválené valouny z původních říčních štěrků v ornici (49°58´7´´N; 13°46´17´´E). Projdeme po cestě okolo domku v polích, za ním odbočíme vlevo, přejdeme pole a po hraně nad boční roklí se po asi 120 m dostaneme na nevelké místo pokryté sutí po sběratelích. Drobné lůmky leží těsně pod  hranou říční terasy. Jsme na  lokalitě sběrateli zvané „U třešně“. Pochází z ní bohatá fauna z vápnitých konkrecí i břidlic, místy jsou zde přítomny i polohy jemných štěrčíkových slepenců (49°58´1,0´´N; 13°46´17,2´´E). Po okraji křovinatého svahu a polní cestě se odtud vrátíme do Skryjí.
 
 

Týřovice - Kamenná hůrka

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na zalesněném vrchu, cca 1000 m západně od křižovatky silnic v obci Týřovice.
- Stratigrafická pozice: Milečské pískovce a slepence.
- Petrografická charakteristika: Světlešedé křemenné pískovce a slepence tvořené křemennými zrny a valouny.
- Typ odkrytosti: Řada malých jam a lůmků.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Agraulopsis resseri, Ellipsocephalus cf. hoffi, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens?, Lobocephalina emmrichi, Perneraspis conifrons, Ptychoparia striata, Ptychoparioides torifrons, brachiopodi Jamesella perpasta, Jamesella subquadrata, Pompeckium kuthani, gastropodi Helcionella pompeckji, Pelagiella sp., cystoidea zatím nepopsaného rodu.

  

Týřovice - Pod trním 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na zalesněném svahu nad levým břehem Karáskova potoka, cca 200 m od ústí Karáskovy rokle, severně od kóty 341, východně od Milče.
- Stratigrafická pozice: Spodní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Několik vložek drobového šedožlutého pískovce s vápnitým tmelem v šedomodrých jílovitých  břidlicích.
- Typ odkrytosti: Malý, uměle vytvořený lůmek s množstvím suti. Pískovcové vrstvy vytěženy.
 
    - Faunistické společenstvo v pískovci: 

trilobiti Bailiella granulata, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Eccaparadoxides pusillus, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi, Luhops expectans, Phalagnostus nudus, Plutonides hicksi, Ptychoparia dubinka, Skreiaspis spinosa, brachiopod Bohemiella romigeri, ostnokožci Ceratocystis perneri, Etoctenocystis aff. bohemica, Lichenoides vadosus, Stromatocystites pentangularis, ?Medusites cf. radiatus, hyolit Maxilites sp.

- Faunistické společenstvo v břidlicích:

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus,  Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi,  Phalagnostus nudus, Ptychoparia dubinka, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, brachiopod Bohemiella romigeri.

  

Týřovice - Karáskova rokle 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází mezi levým břehem Berounky a levým břehem Karáskova potoka severně od osady  Luh.
- Stratigrafická pozice: Střední až svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedomodré prachové břidlice.
- Typ odkrytosti: Přirozené skalní výchozy a umělé odkryvy s množstvím suti.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Bailiella granulata, Condylopyge rex, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera,  Eccaparadoxides pusillus, Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi, Luhops expectans, Mikaparia mutica, Peronopsis umbonata, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Plutonides hicksi, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, brachiopodi Bohemiella romingeri, Lingulella sp., ostnokožci Ceratocystis perneri, Lichenoides vadosus, Trochocystites bohemicus.  

  

Týřovice - Pod hruškou

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti. Vlastně jsme ji jednou hledali a nenašli :))
- Topografická situace: Lokalita se nachází na levém břehu Berounky při silnici z Luhu do Týřovic, cca 500 m od mostu.
- Stratigrafická pozice: Svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Velmi jemné jílovité načervenalé břidlice spolu s hrubšími  šedomodrými, deskovitě odlučnými  břidlicemi s podřízenými písčitějšími a slepencovými polohami.
- Typ odkrytosti: Umělé odkryvy z větší části dnes překryty sutí a hlínou.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Bailiella granulata, Condylopyge rex, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Conocoryphe gerlinda, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Eccaparadoxides rohanovicus, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Luhops expectans, Mikaparia mutica, Peronopsis umbonata, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis, brachiopodi Bohemiella romingeri, Lingulella sp., ostnokožci Ceratocystis perneri, Etoctenocystis aff. bohemica, Trochocystites bohemicus, Trochocystoides parvus, hyoliti Parentilites parens, Slapylites signatulus, gastropod Latouchella sp., červ? Volborthella tenuis bohemica.

 

Týřovice - lůmek 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází cca 500 m od jihozápadního okraje vesnice Týřovice při silnici na Skryje.
- Stratigrafická pozice: Svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Tence laminované světlezelené jílovité břidlice.
- Typ odkrytosti: Malý lůmek, dnes již téměř zasucený.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Condylopyge rex, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Hydrocephalus carens, Luhops expectans, Peronopsis umbonata, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis, Tyragnostus alferii sp.n., brachiopod Lingulella sp., červ? Volborthella tenuis bohemica.

 

Týřovice - Studená hora

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na severním svahu stejnojmenném vrchu severovýchodně od Týřovic v zarostlé    rokli.
- Stratigrafická pozice: Spodní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Drobové žlutohnědé pískovce střídající se s vrstvami tmavomodrých jílovitých břidlic.
- Typ odkrytosti: Umělý odkryv, dnes již zasucený.
 
- Faunistické společenstvo v pískovci: 

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Bailiella granulata, Condylopyge rex, Conocoryphe gerlinda, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Luhops expectans, Mikaparia mutica, Peronopsis umbonata,  Phalagnostus nudus, Plutonides hicksi, Ptychoparia dubinka, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis, brachiopod Bohemiella romingeri, ostnokožci Ceratocystis perneri, Etoctenocystis aff. bohemica, Lichenoides vadosus, Trochocystites bohemicus, gastropod Helcionella pompeckji.

- Faunistické společenstvo v břidlicích:

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Luhops expectans, Sao hirsuta, ostnokožec  Trochocystites bohemicus.

 

Profil u silnice z Luhu do Skryjí 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází při západním okraji silnice, vedoucí z Luhu do Skryjí, cca 250 m od mostu. 
- Stratigrafická pozice: Milečské pískovce a slepence až týřovické slepence a droby.
- Petrografická charakteristika: Světlešedé křemenné milečské pískovce a slepence, žlutohnědé drobové pískovce a  tmavohnědé týřovické slepence a droby.
- Typ odkrytosti: Uměle vytvořený profil o velikosti cca 3 x 14 m.
 
- Faunistické společenstvo: Nalezeno v milečských dříve orthisových pískovcích. 

trilobiti Ellipsocephalus cf. hoffi, ?Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi, Ptychoparioides torifrons, brachiopodi Jamesella subquadrata, Pompeckium kuthani, dendroidi.

 

Skryje - Luh 

(Osobně s danou lokalitou máme zkušenosti asi takové, že jme tam byli čtyřikrát a vždycky jme tam něco zajímavého v suti objevili)

Nejspíše nejpopulárnější lokalita jineckého kambria skryjsko-týřovických vrstev. Při velkém štěstí lze nalézt i kompletní schránky trilobitů. Je odsud popsán např. velmi vzácný redlichiidní trilobit čeledi Centropleuridae - Luhops expectans (v současnosti je známo pouze pět rodů této čeledi, přičemž od nás je znám pouze rod Luhops), jež nese své rodové jméno právě od naleziště Luh. Lokalitu Luh zřejmě objevil V. Krolmus r. 1832. Svědčí o tom jeho dopis z roku 1847, v němž uvádí, že trilobity nalezl "pod Skrejemi ve skále na pravém břehu Mže (dnes Berounka)" (Sklenář 1966). Analogii břidlic od Skryjí a Týřovic s jineckými vrstvami s trilobity však zaznamenal již J. Jirasek při popisu přírodních poměrů Berounska (1786, srov. Kraft - Marek 1992). Joachim Barrande tuto lokalitu zřejmě znovu nalezl r. 1833 při vyměřování plánované koňské železniční dráhy z Křivoklátska na Plzeňsko. Popsal odtud řadu trilobitů, jejichž originály nepochybně pocházejí právě z této lokality, i když jsou uváděny pod kumulativním (souhrnným, zobecňujícím) označením lokality "Skryje" (Barrande 1846, 1852, 1872). Ačkoliv je tato lokalita velmi významná a provádí se na ní sběr i výkopy už od dob Barranda, tak je bohužel většina těchto výkopů nezdokumentovaná. Bližší údaje o fauně zveřejnil pouze Jahn (1896), jehož materiál posléze, respektive ještě v témže roce zpracoval Pompeckj (1896). Geologickou situaci pak zhodnotil především R. Kettner (1913, 1923), nálezy trilobitů později zrevidoval Šnajdr (1958). Jedinečná možnost se naskytla roku 1997, kdy se kopal na luhu podzemní elektrický kabel. Této prozaické epizody se tehdy chopil Prof. Ivo Chlupáč s pracovníky Národního muzea v Praze a Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který poprvé v historii lokalitu Luh podrobně zpracoval po stránce geologické, litologické, tektonické a faunistické.

- Topografická situace: Lokalita se nachází na pravém břehu Berounky ve svahu nad mostem v osadě Luh.
- Stratigrafická pozice: Střední až svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedomodré až šedozelené prachové břidlice.
- Typ odkrytosti: Přirozené a umělé odkryvy po celém svahu s množstvím suti.
 
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Bailiella granulata, Condylopyge rex, Conocoryphe gerlinda, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus,  Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Eccaparadoxides rohanovicus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi, Luhops expectans, Mikaparia mutica,  Peronopsis umbonata, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis, brachiopodi Bohemiella romingeri, Glyptacrothele bohemica, Lingulella sp., Luhotreta pompeckji, ostnokožci Ceratocystis perneri, Lichenoides vadosus, Luhocrinus monicae, Trochocystites bohemicus,  hyoliti Buchavalites primus, Parentilites parens, gastropod Pelagiella sp., červ? Volborthella tenuis bohemica, ichnofosílie Forfexicaris sp., akritarcha. 

 

Skryje - Na plazech

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na levém svahu rokličky, vedoucí od Skryjí do Luhu  východně od Skryjí.
- Stratigrafická pozice: Svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedozelené až šedomodré jílovité a prachové břidlice.
- Typ odkrytosti: Umělé odkryvy dnes již téměř zasuceny.
 
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Condylopyge rex, Conocoryphe gerlinda, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Eccaparadoxides rohanovicus, Ellipsocephalus cf. hoffi,  Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Mikaparia mutica, Peronopsis umbonata, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis, brachiopodi Bohemiella romingeri, Glyptacrothele bohemica, Lingulella sp., Luhotreta pompeckji, ostnokožci Ceratocystis perneri, Lichenoides vadosus, Luhocrinus monicae, Trochocystites bohemicus, hyoliti Buchavalites primus, Parentilites parens, gastropod Latouchella sp., červ? Volborthella tenuis bohemica.   

 

Dlouhá hora 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na zalesněném svahu na pravém břehu Zbirožského potoka, cca 1000 m jihozápadně   od Skryjí. 
- Stratigrafická pozice: Spodní až svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus. 
- Petrografická charakteristika: Šedomodré břidlice s prachovou příměsí a šedozelené jílovité břidlice.
- Typ odkrytosti: Umělé odkryvy, dnes již téměř zasucené.
 
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Acadoparadoxides (A.) cf. sirokyi, Agraulos (Agraulos)  ceticephala, Condylopyge rex, Conocoryphe  sulzeri sulzeri, Conocoryphe gerlinda, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Eccaparadoxides rohanovicus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Mikaparia mutica, Phalacroma bibullatum, Phalagnostus nudus, Pleuroctenium granulatum, Plutonides hicksi, Ptychoparia dubinka, Ptychoparioides henkli, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Skryjagnostus pompeckji, Solenopleurina tyrovicensis,  brachiopodi Bohemiella romingeri, Glyptacrothele bohemica, Lingulella sp., Luhotreta pompeckji, ostnokožci Ceratocystis perneri, Lichenoides vadosus, Trochocystites bohemicus, Trochocystoides parvus, hyoliti Buchavalites primus, Maxilites maximus, Maxilites robustus, Slapylites signatulus,  gastropod Latouchella sp., červ? Volborthella tenuis bohemica.

       

Slapnický mlýn 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází v bývalém lomu v osadě Slapnice, cca 1000 m jihozápadně od Skryjí.
- Stratigrafická pozice: Milečské pískovce až spodní část biozóny Eccaparadoxides pusillus. Fauna pochází z milečských dříve  orthisových pískovců.
- Petrografická charakteristika: Drobové žlutošedé pískovce. 
- Typ odkrytosti: Zasucený a zalesněný bývalý lom.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Ellipsocephalus cf. hoffi, Lobocephalina emmrichi, Ptychoparia striata, Ptychoparioides torifrons, brachiopodi Jamesella subquadrata, Pompeckium kuthani, gastropod Helcionella pompeckji.

 

Dubinky 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na západní straně stejnojmenného vrchu nad rekreačním zařízením pod cestou  vedoucí na Jezírka, cca 350 m jihozápadně od lokality Dlouhá hora.
- Stratigrafická pozice: Spodní až svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedomodré prachové břidlice. 
- Typ odkrytosti: Skalní výchozy s množstvím suti v délce cca 200 m.
 
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Acadoparadoxides (A.) cf. sirokyi, Conocoryphe sulzeri atlanta , Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Mikaparia mutica, Phalagnostus nudus, Ptychoparia dubinka, Ptychoparioides henkli, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Solenopleurina tyrovicensis, brachiopod Bohemiella romingeri.

  

Čihátko 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na jižním svahu stejnojmenného vrchu v zářezu cesty, vedoucí západovýchodním  směrem na levém břehu Zbirožského potoka.
- Stratigrafická pozice: Svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedozelené droby.
- Typ odkrytosti: Umělý odkryv, dnes již téměř zasucený.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Conocoryphe sulzeri atlanta, Ctenocephalus (Ctenocephalus)  coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Mikaparia mutica, Phalagnostus nudus, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, brachiopodi Acrothele quadrilineata, Bohemiella romingeri, Luhotreta pompeckji, ostnokožci Buchavocrinus joachimi, Ceratocystis perneri, Etoctenocystis aff. bohemica, Lichenoides vadosus, Trochocystites bohemicus, Trochocystoides parvus, hyoliti Maxilites maximus, Oboedalites oboediens, Parentilites parens, Slapylites signatulus. 

 

Buchava 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na pravém břehu Zbirožského potoka na severní straně zalesněného pahorku nad  hájovnou (bývalou samotou Buchava).
- Stratigrafická pozice: Střední až svrchní část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Šedomodré drobové břidlice až droby. 
- Typ odkrytosti: Skalní výchozy a malý lom s množstvím suti.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Agraulos (Agraulos) ceticephala, Conocoryphe sulzeri sulzeri, Conocoryphe gerlinda, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Eccaparadoxides pusillus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Hydrocephalus carens, Jincella prantli, Lobocephalina emmrichi, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, brachiopodi Acrothele quadrilineata, Bohemiella romingeri, Glyptacrothele bohemica, Hadrotreta sp., Luhotreta pompeckji, ostnokožci Acanthocystites sp., Ceratocystis perneri, Trochocystites bohemicus, hyoliti Buchavalites pompeckji, Buchavalites primus, Maxilites maximus, Maxilites robustus, Oboedalites oboediens, Parentilites parens, Slapylites signatulus, gastropodi Cambretina mareki, Costipelagiella zazvorkai.

 

Hlohovice 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na poli zvaném „Na žďáru“ jihovýchodně od vesnice Hlohovice.
- Stratigrafická pozice: Milečské dříve orthisové pískovce.
- Petrografická charakteristika: Žlutošedý drobový pískovec.  
- Typ odkrytosti: Pískovcové bloky ze skeletu pod ornicí.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Ellipsocephalus cf. hoffi, Lobocephalina emmrichi, Ptychoparia striata, Ptychoparioides torifrons, brachiopodi Jamesella subquadrata, Lindinella sp., Pompeckium kuthani, gastropodi Helcionella pompeckji, Pelagiella sp.

 

Biskoupky 

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na východním břehu Lohovického potoka na zalesněném pahorku, cca 400 m  severozápadně od vesnice Biskoupky.
- Stratigrafická pozice: Střední část biozóny Eccaparadoxides pusillus.
- Petrografická charakteristika: Nezřetelně laminované šedomodré břidlice a droby místy s vápnitými pískovci  a s hojnými  karbonátovými konkrecemi.  
- Typ odkrytosti: Skalní výchozy a umělé odkryvy s množstvím suti v délce cca 50 m.
 
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Conocoryphe sulzeri sulzeri, Ctenocephalus (Ctenocephalus) coronatus, Diplorrhina cuneifera, Eccaparadoxides pusillus, Ellipsocephalus cf. hoffi, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Lobocephalina emmrichi, Ptychoparia dubinka, Skreiaspis spinosa, brachiopodi Bohemiella romingeri, Glyptacrothele bohemica, Luhotreta pompeckji, ostnokožci Ceratocystis perneri, Trochocystites bohemicus, hyoliti Buchavalites pompeckji, Buchavalites primus, Parentilites parens.

 

Kambrium na Radnicku

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Jižně od Skryjí leží několik polozapomenutých nalezišť s faunou středního kambria. Celá trasa exkurze měří asi 14 km  a nejlepší ji absolvovat pozdě na podzim nebo brzy na jaře.
V Hlohovicích  odbočíme na silnici do Hlohoviček a za posledním domkem zabočíme vpravo na polní cestu. Po asi 250 metrech nás cesta dovede až k cípu pole zprava zaříznutého mezi neudržovanou křovinatou plochu a dále k jihu  ležící lesíkem. Zahneme podél okraje pole vpravo a vejdeme asi 100 m do pole, od polní cesty přímo k západu (A) (49°53´12,5´´N; 13°38´58,0´´E). Na poli najdeme různé horniny středního kambria i svrchního proterozoika. Na poměrně malé ploše pole jsou v oranici velmi hojné jemné až velmi hrubozrnné droby, které obsahují na jedince mimořádně bohatou a poměrně dobře zachovalou faunu týřovických drob a pískovců. V nezřetelně vrstevnatých drobách s hojnými útržky prekambrických fylitickýchbřidlic bývají vrstevní plochy pokryté miskami  (většinou však neúplnými) orthidního ramenonožce Pompeckium kuthani. Vzácnější jsou úlomky trilobitů především druhů Ptychoparia striata,Ellipsocephalus vetustus i některých vzácných, z nichž za zmínku stojí Ptychoparioides torifrons a Lobocephalina emmrichi. Mezi vzácnosti patří i drobné kuželovité schránky měkkýšů blízkých plžům, tzv. helcionellidů. Smetana v roce   1918   odtud popsal několik nových druhů rodů Helcionella a Pelagiella, velmi vzácní jsou lingulátní ramenonožci rodu Lingulella. Kromě uvedených druhů je možno nalézt některé problematické fosilie nejistého systematického postavení.  Lokalita je jedna z těch mála s hojnou, bohatou a dobře zachovalou faunou týřovickýchpískovců a slepenců. Tvoří bázi usazenin středního kambria na tomto místě. Lokalita u Hlohovic byla mnoho let považována za zaniklou. Podle literárních údajů zde byly horniny s bohatou faunou vyneseny na povrch při marném kutání na černé uhlí.
Vrátíme se na silnici na konci obce a vydáme se po ní k Hlohovičkám. Pokud jsou pole zoraná, asi v polovině cesty se vydáme vpravo až na mírný svah jižně ležícího hřbetu. V  ornici můžeme nalézt drobné úlomky skryjských břidlic (B) (49°53´25,0´´N; 13°39´35´´E). Faunu obsahují vzácněji a neliší se ničím od fauny běžné v okolí Skryjí.
Projdeme Hlohovičkami a na konci obce odbočíme vpravo na silnici, která nás dovede do menší obce  Bílá Skála.  Projdeme ji a  kousek za obcí odbočíme na polní cestu vpravo, která nás dovede  k  okraji lesa. Po jeho okraji pokračuje dále k západu, obejdeme cíp pole a pokračujeme dále k jihu až na nejvyšší část  pole s nevýrazným pahorkem uprostřed pole, který má místní název Na Homolce. Zde zahneme vpravo do lesa  a asi po 100 metrech přijdeme na hranu prudkého svahu pokrytého drobnou střípkovitou sutí.
Jsme na další méně známé lokalitě skryjsko-týřovického kambria, na místě přírodní památky Biskoupky (C) (49°52´41,5´´N; 13°40´17,4´´E). Reprezentuje  malou tektonicky zakleslou kruskryjských břidlic jineckého souvrství asi 800 m sz. od obce Biskoupky. Poměrně malé území leží na prudkém západním svahu pahorku  Na Homolce nad potokem Škaredá, asi 500 mseverně od můstku silnice s Vejvanova na Biskoupky přes stejnojmenný potok.
V prudkém svahu pokrytém drobnou střípkovitou sutí a s menšími jámami po sběratelské činnosti vystupují tektonicky slabě deformované skryjské břidlice. Obsahují hojnou trilobitovou faunu, reprezentovanou zejména Skrejaspis spinosa, Conocoryphe gerlinda, Eccaparadoxides pusillus a orthidním ramenonožcem Bohemiella romingeri.
Lokalita je cenná především hojným výskytem vápnitých konkrecí, ve kterých je výborně zachovaná fauna. Konkrece jsou porůznu roztroušeny v břidlicích. Jejich velikost kolísá od několika cm do cca 10 cm. Některé jsou doslova přeplněny fosiliemi, většinou však rozlámanými. Přesto ani nálezy celých trilobitů nejsou vzácné. V odvápněných konkrecích jsou hojné různé druhyhyolitů rodů  Buchavalites, Oboedalites, Parentilites, Slapylites a Maxilites.  Vzácnější jsou lingulátní ramenonožci, zejména Redlichella bohemica a Luhotreta pompeckij. Z ostnokožců jsou hojné izolované destičky karpoida Ceratocystis perneri. K raritám patří nálezy drobných spirálních ulit měkkýšů Cambretina mareki a Costipelagiella zazvorkai.  Konkrece se vyskytují spíše ve vyšších polohách, dnes jsou však nalézány ojediněle.
Skryjské břidlice patří střední části  jineckého souvrství na Skryjsku. Faunistické složení je blízké skryjským břidlicím z údolí Zbirožského potoka u Podmokel (lokalita Buchava).
K další polozapomenuté lokalitě se dostaneme přes Biskoupky, Terešov a Terešovskou huť. Asi 500 m za Terešovskou hutí, na místech, kde se silnice stáčí k severu na Mlečice, byly v rýze a výkopech ve svahu nad silnicí zachyceny prachovce a pískovce skryjských břidlic jineckého souvrství (D) (49°54´47,7´´N; 13°41´46,9´´E). Ve fauně, sbírané zde v letech 1997 až 2000, převládá ramenonožec Bohemiella romingeri, hojný je i lingulátní druh Redlichella granulata.  Z trilobitů jsou hojní Germaropyge germari, Eccaparadoxides pusillus  a Ptychoparia dubinka. Kromě dalších trilobitů zde byli Vokáčem (1997) a Vokáčem a Mickou (2004) nalezeni i ostnokožci včetně terčovce Stromatocystites  pentangularis. Stratigrafická pozice fauna zřejmě odpovídá spodní části biozóny Eccaparadoxides pusillus.
Fauna je pozoruhodná i z historických důvodů. Hojný výskyt druhu Germaropyge germari ukazuje na to, že výchozy u silnice jsou pravděpodobně původní dávno zapomenutou Barrandovou lokalitou „Mleschitz“. V době Barranda totiž nebyla známa lokalita „Pod Trním“ u Týřovic, odkud pochází většina jedinců Germaropyge germari vystavených v muzejních sbírkách.  Z lokality u Mlečic také pochází originální jedinec ramenonožce Redlichella bohemica, v současnosti uložený ve sbírkách ve Vídni.
Nad silnicí je však mnohem nápadnější lom ve svrchnokambrických porfyritech, patřících křivoklátsko-rokycanskému vulkanickému komplexu (E) (49°54´46,8´´N; 13°41´51,7´´E). Porfyrity mají nápadně nepravidelný rozpad daný rozpukáním. Některé pukliny vytváří velké rovné plochy a mohou připomínat i vrstevnatost usazených hornin.
 
 

Kambrium v údolí Zbirožského potoka

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
V údolí Zbirožského potoka je řada instruktivních lokalit středního kambria a výchozů vulkanitů křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu. Celá trasa je dlouhá asi 5 km.
Ze Skryjí se vydáme po asfaltové silnici do údolí Zbirožského potoka k mlýnu Slapnice. Silnice nás přivede přes můstek nad potokem. Pokračujeme po silnici až k rozcestí na okraji lesa. Vpravo (na levém břehu potoka) je odbočka na lesní cestu vedoucí po okraji lesa k několika osamoceným chatám. Za chatami se všimneme prudké a hluboké strže. Vejdeme do ní. Vpravo ve strži jsou viditelné velké zaoblené balvany, na protějším svahu vystupují z menších výchozech hnědofialové a šedé drobové pískovce. Výše v rokli tyto pískovce vytváří až několik metrů vysoké svahy. Jsme na lokalitě sběrateli nazývané „U tří chat“ (49°57´26,6´´N; 13°45´4,6´´E).
V pískovcích a zejména v polohách rezavě zbarvených  dekarbonitizovaných pískovců je možno nalézt hojnou ramenonožcovou faunu, doprovázenou vzácnějšími trilobity a případně i další faunou. Jsme ve spodní části vrstevního sledu středního kambria u Skryjí. Pískovce patří týřovickým pískovcům a slepencům a tvoří podloží  mocného sledu skryjských břidlic. Litologie poloh s faunou a distribuce fosilií v polohách svědčí o tom, že polohy pískovců výše ve svahy vznikaly náhlými splachy  písku a schránek z mělčin do hlubších částí pánve. Za příčinu takových splachů jsou považovány silné bouře, které zvíří materiál ze dna a proudy takto zvířený materiál přenesou na jiné, obvykle hlubší  místo. Takovým usazeným polohám říkáme tempestity.
Jedna z poloh tempestitů zde poskytla velmi bohatou a zajímavou faunu. Kromě převládajícího orthidního ramenonožce Pompeckium kuthani jsou zde přítomni i lingulátní ramenonožci Lingulella agaue a velmi drobná kuželovitá schránka druhu patřící druhu Almohadella známému doposud jen z Maroka. Zastupuje tzv. Ceratretidní ramenonožce, kteří kromě tohoto místa ze střední Evropy známi nejsou. Trilobiti jsou nehojní, převládají druhy rodů Germaropyge, Lobocephalina a Ptychoparioides. Vzácní jsou měkkýši, zde zastoupení rodem Helcionella a Cambretina. Pozoruhodné jsou jemně žebrované rourky, patřící snad nějakým neznámým červovitým živočichům.
Vrátíme se na cestu. Pokračujeme dalších asi 600, po cestě přejdeme jednou potok. Jsme na místě chatového tábora. Za jeho levým (tj. východním) okrajem vejdeme do lesa a začneme stoupat do velmi prudkého svahu, až se dostaneme na turistickou cestu vedoucí mírně se svahu. My se však vydáme vlevo, do svahu, až dojdeme k místu, kde cesta vychází s lesa. Zde zahneme vlevo na další lesní cestu, která nás vyvede na úzký a mírně se svažující  hřbet s loučkou vbíhající do lesa. Po jeho temeni dojdeme až na hranu prudkého svahu. Zde je několik jam po sběratelích (49°57´25,8´´N; 13°45´20,2´´E). V suti zde nalezneme velmi hojnou, avšak převážně drcenou faunu trilobitů. Jsme na místě souborně označovaném jako „Dlouhá hora“. Menší skalky leží při hraně svahu podél okraje lesa. Patří vyšším polohám skryjských břidlic. Poměrně hojně obsahují drobnější faunu, především trilobity Eccaparadoxides pusillus, Conocoryphe gerlinda, poměrně častí jsou agnostidní trilobiti. V polohách o něco níže ve svahu  je hojný orthidní ramenonožec Bohemiella romingeri.
Dlouhá hora je lokalita proslulá od  dob J. Barranda. Z blíže neznámé čočky pískovců ležící v těchto místech pochází shluky úplných jedinců velkého karpoida Ceratocystis perneri  hojně doprovázeného menším trilobitem Ctenocephalus coronatus a další zajímavou faunou. Nové sběry v těchto čočkách zjistily i hojný výskyt celých ték pozoruhodného ostnokožce Lichenides priscus. Zachování ukazuje, že podobně jako na předchozí lokalitě „U tří chat“ i zde se mimořádná fauna zachovala díky rychlému pohřbení živých jedinců pískem při bouřích.
Vrátíme se na turistickou cestu, ze které jsme předtím odbočili a vydáme se vpravo směrem na Podmokly.  Po cestě si můžeme všimnout drobných výchozů podél cesty, fosilie však obsahují poměrně vzácně. Dále o něco níže podél cesty jsou skryjské břidlice tmavší, pevnější a fauna je méně hojná. Vyskytují se zde spíše větší druhy, především opět Eccaparadoxides pusillus a Ptychoparia dubinka. V prudkém svahu podél cesty a ve svahu nad cestou jsou četné výchozy a drobné lůmky po sběratelích. Faunistický obsah je velmi rozdílný v různých stratigrafických úrovních. Některé polohy (zejména pod cestou blíže Jezírku kam se dostaneme po další cestě)  jsou paleontologicky velmi chudé, místy i zcela bez fosilií, naproti tomu výchozy blíže Skryjím obsahují bohaté a dobře zachovalé fauny.  Nejbohatší polohy patří vyšším partiím skryjských břidlic.
Po cestě po svazích Dlouhé hory a podél úpatí vrchu Dubinky se dostaneme na úzkou plochou nivu Zbirožského potoka. Cesta nás posléze přivede k přechodu přes potok u menšího jezírka. Stěny údolí jsou zde sevřené a vytváří kaňonovité hrdlo, kterým s drobným vodopádem protéká Zbirožský potok (49°56´48,2´´N; 13°45´0,6´´E). Toto místo zvané příhodně „Jezírka“ vzniklo díky rozdílné odolnosti kambrických sedimentů a kambrických vulkanitů. Nad skryjskými břidlicemi, které doposud vytvářely stěny a dno údolí, leží  nejstarší příkrovy vulkanitů křivoklátsko-rokycanského komplexu. Tento komplex se vytvořil ke konci svrchního kambria. V té době byly mořské sedimenty vyzdviženy na souši a podléhaly erozi. Na tento podklad se začaly rozlévat lávové příkrovy z první vulkanické fáze komplexu. Jsou to tmavé horniny celistvého vzhledu, bez zřetelných zrn nerostů, často s deskovitým rozpadem. V některých partiích jsou patrné stopy po tečení láv (tzv. fluidální textura).
Svým chemismem vyvřeliny odpovídají andezitům a dacitům. Výlevy magmatu umožnil systém zlomů SV-JZ  směru. První výlevy měly puklinový charakter a postupně vytvořily až 1500 mocný komplex. Pozdější erupce měly explozivní charakter. V komplexu jsou rozlišovány čtyři fáze.  V průběhu tří starších fází vznikaly horniny v pracích Kettnera (1916, 1923)  označované jako porfyrity. Podle dnešní  klasifikace patří   bazaltovým andezitům,   andezitům, dacitům a ryodacitům. Horniny nejmladší, čtvrté fáze, Kettnerem zvané porfyry, odpovídají  ryolitům.  Z geochemického hlediska vulkanity patří   subalkalické a vápenato-alkalické sérii.  Distribucí prvků vzácných zemin patří vulkanity jak k vápenato-alkalické i tholeiitické sérii.
Skalní stěnu u jezírek tvoří afanitické(celistvé) dacity první erupční fáze. Lávové příkrovy této erupce vytvořily  nepravidelný pruh při SZ okraji vulkanického komplexu a zakryly sedimenty středního kambria. Tím je uchránily před další erozí.   V dacitových příkrovech zjistila Waldhausrová (1968) dvě úrovně s tufy a mandlovcovitými lávami.  Následná druhá erupční fáze  je reprezentována  tmavě modravými jemnozrnnými andezity. I když částečně překrývají příkrovy starší erupční fáze,  andezitové příkrovy  se rozlévaly i dále k JZ a SV.  Dalšími výlevy se posléze vytvořil až 1000 m  mocný komplex hornin. Přítomnost tufů na bázi příkrovů dokládá povrchovou erupční aktivitu. Svrchní polohy lávových příkrovů nesou znaky zvětrávání a dokládají delší časové přeryvy mezi erupcemi. Mladší  dacitová a ryodacitová (třetí) fáze má menší plošný rozsah. Při čtvrté fázi vznikly ryolity  a jejich tufy. Horniny této poslední fáze jsou různého typu, poměrně časté jsou tufy, fluidální ryolity, brekciovité typy ryolitů a známé jsou i ignimbrity.  Vznik ryolitů souvisí s puklinovými výlevy a erupcemi, na některých místech se vytvářely složené sopky (stratovulkány). 
Přívodní dráhy a subvulkanická tělesa charakteru ložních žil proráží sedimenty středního kambria skryjsko-týřovické oblasti. Jedna z takových žil porfyritu diskordantně proráží skryjské břidlice u Luhu.
Projdeme-li podél skalisek vulkanitů, údolí se opět rozšiřuje. Je to způsobeno příčnými poruchami, které celé území rozdělují do více drobných ker vůči sobě různě posunutých. Cesta se zde opět dostává na území tvořeného vůči erozi méně odolnými skryjskými břidlicemi.
Přejdeme potok a cesta nás přivede k samotě Buchava u silnice se Skryjí do Podmokel. Vydáme se vlevo po silnici do mírného svahu a brzy přijdeme s několika zchátralým a zasuceným lomům. Jsme na klasické Barrandově lokalitě „Buchava“ (49°56´32,6´´N; 13°44´41,8´´E). Ve dvou větších a několika menších lůmcích vystupují  svrchní polohy skryjských břidlic. Břidlice jsou velmi pevné, místy s písčitějšími partiemi. V několika neostře ohraničených polohách obsahují vápnité konkrece s mimořádně příznivě zachovalou faunou. V břidlicích je velmi hojná a poměrně bohatá fauna. Na rozdíl od „Luhu“ zde velcí paradoxididní trilobiti nejsou příliš hojní. Převažuje zde Eccaparadoxides pusillus doprovázený Conocoryphe gerlinda, Lobocephalina emmrichi, Ptychoparia dubinka, Skreiaspis spinosa (od podobného druhu Agraulos ceticephalus se liší trnem na glabele) a Ellipsocephalus vetustus. Kromě trilobitů jsou zde poměrně hojní hyoliti. Mimo drobnějších druhů patřících rodům Buchavalites, Slapylites a Parentilites je zde význačný až 10 cm dlouhý druh Maxilites maximus, vůbec největší známý hyolit. Z ramenonožců je místy hojný orthid Bohemiella romingeri. Hojné jsou též destičky ostnokožců, především eokrinoida Lichenoides priscus a izolované desky Trochocystites bohemicus.
Nejlépe zachovalá fauna pochází z dekalcifikovaných vápnitých konkrecí, objevených zde v roce 1975. Konkrece poskytly jednu z nejbohatších a nejlépe zachovaných hyolitových faun na světě, proslulé pracemi L. Marka. Fauna hyolitů a trilobitů odtud byla však známa již J. Barrandovi. Moderní revize kambrických hyolitů připravovaná L. Markem z bývalé ČSAV bohužel nebyla nikdy publikována, zůstala jen v rukopisné verzi. Marek v ní popsal jednu z nejbohatších hyolitových faun kambria, která kromě výše uvedených druhů čítá i mnohé další nové rody a druhy. Většina druhů popsaných v monografii pochází právě z této lokality.
Sběr fosilií na této lokalitě je možný bez povolení, avšak stejně jako na jiných lokalitách v Barrandienu i zde je možno sbírat pouze v suti.  
 
Podmokelský mlýn
(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Lokalita se nachází na pravém břehu Zbirožského potoka na severní straně zalesněného pahorku nad hájovnou (bývalou samotou Buchava). V malém lomu s množstvím sutě jsou odkryty střední až svrchní polohy skryjských vrstev v podobě velmi pevných, deskovitě odlučných, šedomodrých prachových břidlic. K nejčastějším nálezům zde patří trilobiti Skreiaspis spinosa a Eccaparadoxides pusillus a velcí hyoliti Maxilites maximus.