Conocoryphe sulzeri (Schlotheim, 1823) - délka trilobita 60 mm (sag), jinecké souvrství, stupeň drum, Felbabka

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina Richter, 1932 †,  nadčeleď: Ptychoparioidea  Mathew, 1888 †, čeleď: Conocoryphidae Angelin, 1854 †, rod: Conocoryphe Hawle & Corda, 1847 †, druh: Conocoryphe sulzeri (Schlotheim, 1823) †.

 

Skalníci, (lidé, jež se živili sběrem zkamenělin, zvláště za doby Joachyma Barranda) rod Conocoryphe nazývali korunáč Jinecký.

 

 

 

Conocoryphe sulzeri (Schlotheim, 1823), Felbabka - 30 mm

 

24 mm, Felbabka, 2015.

 

Vyštíplý, lepený fragment Conocoryphe sulzeri, s pěkně zachovalými glabelárními depresemi typického conocoryphidního typu - Jince.

 

Stočení trilobita (volvace) - v případě ohrožení se trilobit mohl chránit stočením svého těla. U trilobita Conocoryphe sulzeri byla tato vlastnost poprvé prokázána právě na mnohých nálezech právě z českého kambria. Naprostá většina nálezů stočených trilobitů ale s obranou pozicí nemá nic společného. Ve velké většině jde o postmortální svalovou strnulost (rigor mortis). Určitě jste už mnozí z vás našli mrtvého brouka, který také nesl stopy, či dispozice, po úhynu se stočit do klubíčka. Může jít o stejný princip, vše jsou totiž členovci a mechanismus jejich těla funguje přinejmenším od kambrické exploze podobně. Velikost stočeného trilobita by v nataženém stavu byla cca 14 mm - Felbabka, 2014.